Brněnské centrum je druhé největší z dvaceti tří meditačních center Buddhismu Diamantové cesty (BDC) v ČR, která byla založena Lamou Olem Nydahlem a jsou pod duchovním vedením 17. Karmapy Thaje Dordžeho. Stálá meditační skupina vznikla v Brně v září 1998. Od roku 1999 centrum fungovalo v pronajatém objektu bývalé mateřské školy na Trtílkově ulici. V roce 2003 se podařilo tento dům koupit do vlastnictví Nadačního fondu Nydahl, který spravuje majetek BDC.
S rostoucím zájmem o buddhismus a meditaci přestala být kapacita centra postačující, proto v r. 2009–2010 probíhala výstavba nového centra na místě původní školky. V tomto období centrum fungovalo v pronajatých prostorách na adrese Špitálka 33. V lednu 2011 se centrum přestěhovalo do nově vybudovaných prostor na ulici Trtílkova 18.
Smysl centra
Smyslem centra je zprostředkovávat Buddhovo učení na úrovni Diamantové cesty všem lidem, kteří o něj mají zájem, prostřednictvím přednášek českých i zahraničních učitelů, meditací, tematicky zaměřené knihovny, výstav a řady dalších aktivit. Pětkrát týdně probíhají společné veřejné meditace a několikrát ročně se také pořádají meditační víkendy.
Historie brněnského centra
Zubařská ordinace sloužila malé skupince praktikujících buddhistů Diamantové cesty v Brně jako první “centrum” od roku 1996 . V roce 1998 měl v Brně poprvé přednášku Lama Ole Nydahl a několik z těch, kteří zde přijali buddhistické útočiště, se stali prvními členy brněnské sanghy. Ještě rok poté ale probíhaly pravidelné meditace v nevyhovujících prostorách masážního a léčitelského salonu do doby, kdy se objevil objekt bývalé mateřské školy.
Mateřské školy jsou stavěny jako dokonalé buddhistické centrum, protože mají veškeré zázemí včetně velké hlavní místnosti – budoucí gompy (meditační místnosti). Ještě před nastěhováním do centra viděl fotografie objektu Lama Ole a okamžitě řekl: „Zeptejte se na cenu!” Na podzim 1999 tedy začal příběh brněnského buddhistického centra.
Školu levně pronajímalo město, ale zpočátku bylo členů sanghy tak málo, že nebylo nikdy jasné, jestli se vybere dostatek peněz na nájem. Postupně se však začali objevovat další „Kagjü“ návštěvníci a všichni se společně učili, jak vést centrum, jak organizovat přednášky a meditační víkendy. Nejprve se novým nátěrem musely zakrýt princezny a dětské pohádkové postavičky, které zdobily zdi, a s pomocí několika přátel se tak nastartovalo jedno z dnes největších center v ČR.
Brno je městem vysokých škol, takže po dlouhou dobu byli uživateli centra hlavně studenti. Již od počátku měli všichni na paměti přání Lamy Oleho objekt koupit, a tak jsme začali kontaktovat úřady, i když to v té době vypadalo zcela nereálně. Velkou oporu našlo centrum v panu místostarostovi, který pronájem a posléze i koupi podpořil. Jednou se zastavil u dveří školky při své výletní jízdě na běžkách, zazvonil a už od dveří hlaholil: „Tak já se jdu na vás podívat, co tady děláte…, já jsem ten, co vám to tu pronajímá…!”
Začátkem roku 2000 navštívil Evropu poprvé 17. Karmapa Thaje Dordže a brněnská sangha za ním hned po oslavě Silvestra vyrazila několika autobusy do Düsseldorfu. Tyto společné výlety pronajatým autobusem za Lamou Olem či za iniciacemi se staly oblíbenou tradicí. Hned po kurzu Velké pečeti v Těnovicích v roce 2000 jsme v Brně zorganizovali v pořadí druhou přednášku Lamy Oleho, který přijel i se svou ženou Hannah a s Tomkem Lehnertem. Na přednášku přišlo asi 700 lidí a byla to v podstatě naše organizační premiéra. Lama Ole také provedl v centru inauguraci gompy.
S tím, jak se v centru již scházel dostatek stálých členů, rozrostly se také jeho aktivity. Během roku 2000 byly do Brna přeneseny vydavatelské aktivity, vzniklo nakladatelství Bílý deštník a začaly vycházet knihy s buddhistickou tematikou i časopis Buddhismus dnes. Zpočátku do Brna jezdili hlavně polští cestující učitelé, se kterými se přes den hodně meditovalo a v noci vždy intenzivně veselilo na večírcích přímo v centru nebo u ohně na zahradě.
Jako jedni z prvních v Česku jsme začali dělat před meditací krátké 10minutové výklady o základech buddhismu a nakonec se z nich stala velmi populární část dění. Vývoj centra šel rychle kupředu. Původně se gompa zaplnila jen při společných meditacích, a to hlavně v pondělí a během meditačních víkendů. Dnes je v centru živo a téměř plno každý den. Lidé přicházejí dělat meditace Přípravných cvičení (Ngöndro), na veřejných přednáškách se občas sejde až 100 lidí z řad buddhistů i veřejnosti. Nikomu se ale po starých klidných časech malé buddhistické skupinky nestýská. Postupně se také ze studentské a převážně mužské skupiny praktikujících stala sangha, kde jsou zastoupeny různé věkové skupiny a obě pohlaví, začaly také přibývat rodiny s dětmi.
Tento ohromný rozvoj a zájem o laický buddhismus Diamantové cesty zaznamenalo celé Česko a dnes je Brno jedním z největších z 23 center v republice. Jednou ročně pořádáme den otevřených dveří pro naše sousedy a širší veřejnost. V roce 2006 jsme v brněnské Moravské zemské knihovně uspořádali výstavu “Mysl je jako prostor“, která poskytla informace o buddhismu a historii Diamantové cesty, ale i fotografie buddhistických míst z Východu a z kurzů konaných zde na Západě.
Lamovi Olemu Nydahlovi jsme během jeho dalších návštěv Brna prezentovali plán přestavby, různé návrhy a podoby budoucího centra, protože stará školka již přestala stačit velkému počtu návštěvníků. Postupně jsme se dopracovali k projektu výstavby zcela nového objektu na místě starého centra. Nová podoba centra obsáhla nejen rozměrnou meditační místnost – gompu, ale také knihovnu s buddhistickými texty, několik místností pro pobyt místních praktikujících, návštěv či učitelů, velkou společenskou místnost s kuchyní, pracovnu pro práci na projektech a také místnost pro děti. V průběhu realizace tohoto projektu jsme fungovali v přechodném centru na ulici Špitálka, které poskytovalo dostatečné prostory pro všechny naše aktivity. Do nového centra na ulici Trtílkova jsme se přestěhovali v lednu 2011.
Doposud největší událostí brněnského centra byla zcela jistě návštěva J.S. 17. Gjalwy Karmapy v roce 2004. Karmapa Thaje Dordže si prohlédl a požehnal centrum, shlédl také prezentaci dalších českých projektů. Zároveň se tímto dnem stal Karmapa jediným držitelem klíčů od centra bez povinnosti pravidelného úklidu. Karmapu tento dárek potěšil a řekl, že bude klíč používat.
Těšíme se na vaši návštěvu!